„On si jen hraje.“ Věta, kterou říkáme často. A přitom se právě v těchto chvílích v dětském mozku odehrává něco zásadního. Hra není pauza od učení. Hra je učení – jen v té nejpřirozenější podobě.
Tohle všechno se navíc neděje až u větších dětí. Začíná už u miminek. Mozek dítěte je od prvních dní života doslova hladový po informacích. Neustále nasává podněty z okolí, propojuje vjemy, vytváří první vzorce a pokládá základy budoucího myšlení. Právě v tomto období se staví „základová deska“, na které bude dítě stavět celý svůj další vývoj.
Mozek se v prvních letech života vyvíjí mimořádně rychle. Vznikají miliony nových nervových spojů, která propojují to, co dítě vidí, slyší, cítí, jak se hýbe a co prožívá. Každý podnět má svůj význam, ale ne každý má skutečný smysl. Stejně jako u těla záleží i u mozku na tom, čím ho „krmíme“. Nejde o množství podnětů, ale o jejich kvalitu. Mozek si postupně vybírá, která neuronová spojení posílí a která naopak zaniknou. Rozhoduje o tom počet opakování, emoce, propojení více smyslů, a především aktivní zapojení dítěte.
Když si dítě hraje, zapojuje celé spektrum schopností a dovedností. Smysly, pohyb, pozornost, paměť, myšlení i řeč spolupracují v jeden celek. Na první pohled může jít o jednoduchou činnost, ale uvnitř probíhá komplexní proces. Dítě rozlišuje, porovnává, rozhoduje se, soustředí se a učí se vytrvat. To vše bez tlaku a stresu, protože hra vytváří bezpečný prostor. A pocit bezpečí je pro učení klíčový – platí to u předškoláků stejně jako u úplně nejmenších dětí.
Ne každá hra má na dítě stejný dopad. Spontánní, volná hra je pro děti důležitá a nenahraditelná, ale pokud chceme cíleně podporovat vývoj mozku už od raného věku, potřebujeme podněty, které na sebe navazují, respektují vývojovou fázi dítěte a dávají mu možnost opakování bez nudy. Rozdíl mezi spontánní volnou hrou a skutečnou podporou jeho rozvoje spočívá právě ve smysluplné struktuře.
V PlayWisely děti nevedeme k plnění pokynů ani k zapamatování správných odpovědí. Neříkáme jim, co mají udělat krok za krokem, ani je nevedeme k hledání jediné správné varianty. Od miminek až po předškoláky jim dáváme prostor objevovat, zkoumat a přemýšlet vlastním tempem. Dítě si samo všímá souvislostí, zkouší různé možnosti, vrací se, opravuje se a postupně nalézá vlastní cestu k řešení.
Právě v tom spočívá zásadní rozdíl tohoto přístupu. Dítě není pasivním příjemcem informací, do kterého dospělý „vkládá“ hotový obsah. Je aktivním účastníkem učení. Když dítě hledá řešení samo, zapojují se hlubší mozkové struktury odpovědné za myšlení, rozhodování, plánování i seberegulaci. Učení se tak neodehrává na povrchu, ale ukládá se do hlubších vrstev mozku, kde má dlouhodobý význam.
Postupné pojmenovávání vlastních kroků navíc pomáhá dítěti uvědomovat si, co dělá a z jakého důvodu. Učí se chápat své myšlení, nejen splnit úkol. A právě tato schopnost – rozumět vlastním postupům, nebát se chyby a hledat nové cesty – je základem skutečného učení. Rozdíl tohoto přístupu se neprojeví okamžitě v podobě rychlého výkonu nebo správné odpovědi. Projeví se v čase. V tom, jak dítě přemýšlí, jak reaguje na nové situace a jak se dokáže učit dál.
Výsledkem takové hry není dítě, které něco umí nazpaměť. Je jím dítě, které se dokáže soustředit, přemýšlí v souvislostech, nebojí se chyb a má přirozenou chuť objevovat svět kolem sebe. Protože když mozku dáváme od začátku kvalitní „potravu“, vytváříme pevné základy pro učení ve školce, ve škole i v životě. A právě o to v PlayWisely jde.